Milí přátelé,
vítejte na mém blogu. Lidský život je obdivuhodným zázrakem, tvořeným pestrou mozaikou událostí, situací, střípky snů, kamínky a balvany překážek. Narodíme se, rosteme a otevírá se pro nás nekonečně rozmanitá paleta možností a cest. Prostor rozlehlý jako oceán, hluboký jako vesmír. Jen na nás záleží, co si vybereme, kam vykročíme. Jsou cesty, na kterých nás provází zlatojas pohody a zářivé barvy. Existují však i cesty, kde na našich bedrech leží skličující tíha, smutná jako černobílá duha. Nejčastěji je náš osud utkán z nitek obou cest.
Každý člověk je jedinečný a nenahraditelný originál. Ve všeobecném povědomí máme zažité množství dogmat. Ze zkušenosti víme, že nikdo nemá „na růžích ustláno“- i když to tak někdy zdánlivě vypadá. Každý nese svůj kříž. Lidé prožívají traumata a problémy různého charakteru – zdraví, vztahy, existenční starosti. Většinou s nimi tzv. „nechodí na trh“. Bojují sami pouze s pomocí rodiny a nejvěrnějších přátel. Často si říkáme, že je k nám osud nespravedlivý. Prožíváme pocity bezpráví a bezmoci ovlivnit události. Nic není jednoduše černobílé. Existuje mnoho odstínů šedi….. Známe výstižně vyjádřený postřeh, charakterizující prostředí v němž žijeme. Potvrzuje to i moje osobní zkušenost a pravděpodobně i životní zkušenosti mnoha z vás,milí přátelé.“ Svět neoceňuje ani tak zlato, jako spíš to, co se třpytí“ ( Fracoise Rochefoucauld ) . Tento citát připomíná, že ne vždy je zájem říkat či slyšet čistou pravdu. Libozvučně a příjemněji znějí polopravdy či úplné lži….. Řešení situací často bolí . Ale mnohdy je radikální chirurgický řez nutný pro ozdravení vztahu či uskutečnění změny. Odvaha odejít z nefungujícího vztahu se těžce sbírá a rodí v bolestech. Přetřásáme dilema – kam půjdu? Jak budu žít? Co děti? Prodlužování agonie nedává smysl – jen ubírá čas z nové životní etapy. Není začátku bez konce a není konce bez začátku…. Nejtěžší je první krok. Najdeme – li odvahu vykročit na zdánlivě nejistou půdu neznáma, rázem otevíráme netušené možnosti a nové obzory. Člověku se uleví, zhluboka se nadechne, otevře náruč pro nové nádherné zážitky. Nebojme se učinit ten nejtěžší první krok ke změně. Protože to je klíč, který odemkne bránu ke štěstí. Život je velký drahocenný dar. Nesmírně těžký – a nevýslovně nádherný ve své mnohotvárnosti . Existuje krása v nejrůznějších podobách. V harmonických kaskádách víří fontána lásky a v tříštivém gejzíru rozzáří všechny barvy duhy. Vnímejme i barevné tony naší existence na planetě Zemi . Pomohou nám překlenout těžká období, kterými procházíme.
Rád se s vámi, milí přátelé , podělím o krásu a půvab slova i hudby. Proza, poezie, písničky. Pevně věřím, že si máme navzájem co dát. Člověk je mnohovrstevná bytost. Můžeme společně nahlédnout do nitra srdcí a hlubin duše, můžeme si předávat rady a životní moudrost. Jsou tři oblasti z mého pohledu důležité pro štěstí – umění žít, umění milovat, umění vychovávat děti…… Na život lze nahlížet z mnoha úhlů. Líbí se mi následující přísloví : “ Nermuť se, že růžový keř má trny, ale raduj se, že trnitý keř má růže….. “ Radosti i starosti patří k našemu žití stejně jako ke dni světlo a tma. O všem si popovídáme na mém blogu. Bude mi ctí setkávat se s vámi, milí přátelé, na těchto stránkách. Vždyť smyslem života je mimo jiné pociťovat radost, uchovat si schopnost úsměvu a sdělení vlídného slova. Je to naše přirozená touha a potřeba – cítit pohlazení po těle i na duši, milovat a být milován……. Radost je míza života…………………………….. Ať je i krví a tepem našich srdcí…